Výběr media pro přenos liquidu ke spirálkám je možné brát jednoduše, anebo se do toho ponořit a udělat si z toho jednu z nejsložitějších věcí ve vapingu. Vata je totiž nedílnou součástí tzv. buildu, tedy toho, jak postavíte spirálku a vatu. A protože jde v tuto chvíli především o senzorické vnímání, jen velmi těžko budete hledat dva lidi, kteří tutéž věc vnímají stejně. Ano, jde hlavně o výslednou chuť. I když ve většině případů vlastní chuť vaty není ve vdechované páře nijak extra patrná, dokáže s výslednou chutí liquidu celkem podstatně zahýbat. Navíc nejen s chutí, ale kompletně s tím, jak vám bude atomizér sloužit. Uložení a výběr vaty se totiž podepíše i na tom, zda bude atomizér protékat, jestli vám bude do pusy létat horký liquid, zda bude, či nebude liquid, respektive pára, cítit spáleninou a nebo jestli neochutnáte Japonce či Američana v čibuku, tedy jestli dostanete, či nedostanete dry hit = obdoba toho, co zažijete, když si u cigarety připálíte filtr.
Ale dost strašení. Jak píšu hned na začátku, ve skutečnosti jde o jednoduchou záležitost. Hlavně, když získáte trochu praktických zkušeností.
Asi nejdůležitější, co se vaty týče, je způsob jejího uložení, tedy toho, jak a kolik jí do spirálky nacpete a jak a kolik jí bude ze spirálek koukat a nasávat liquid. Právě na chybách, kterých je možné se v ukládání vaty dopustit, je založené mé testování vat pro recenze. Tyto chyby lze snadno pojmenovat:
Jak vidíte, v ničem tolik neplatí ono okřídlené „všeho s mírou“, jako v ukládání vaty. Jednotlivé chyby si nyní rozebereme.
Málo vaty ve spirálce
Většině lidí dojde, že málo vaty spirálce je špatné a ví, jak tento stav asi vypadá. Mnohem méně lidí si však umí představit, co to zapříčiní. Málo vaty ve spirálce je nejčastější příčinou spálené, olejovité chuti. Vata totiž špatně zásobuje spirálku hlavně v její horní části, kde dochází k přehřívání liquidu, který se přepaluje a odtud ona chuť spáleného oleje. Kdyby šlo jen o pachuť, tak jde stále o celkem banální záležitost. Jenže právě přepalování až spalování je příčinou, kdy se hlavní výhoda vapingu ztrácí a snadno se stává tím, před čím varují jeho odpůrci, tedy tím, že „nevíš co v tom vlastně je“ a „je to škodlivější než klasická cigareta“. Vysoká teplota liquidu je totiž zdrojem změn v chemických vazbách a tedy způsobem, jak z vcelku bezpečných látek vyrobit něco, co fakt nechceme. Takže pokud máte jen trochu pocit, že je vaty ve spirálce málo, že ji nevyplňuje celou a že v horní části se spirálky nedotýká, raději ten proužek vaty zahoďte a zkuste to znovu. Ve skutečnosti na tom není nic těžkého, jen si dávat trochu pozor na to, co dělám a nemávnout nad tím rukou.
Hodně vaty ve spirálce
Hodně vaty ve spirálce je zdrojem opakovaných dry hitů a to i v případě, že se jinak vata a spirálka zdá plně nasycena liquidem. Pokud do spirálky nacpete vatu násilím tak, že potažení za její konce bude mít za následek, že kousek vaty utrhnete spíš, než se se vata ve spirálce posune, máte vysokou pravděpodobnost, že vata nebude plně zásobena uprostřed spirálky, bude se v těchto místech pálit a odmění vás chutí Japonce v čibuku. U některých vat to může jít tak daleko, že si prohlédnete jak vypadají vaše plíce naruby poté, co je vykašlete. Už z popisu je ale asi jasné, jak se této chybě vyhnout. Prostě vatu do spirálky nešroubujeme, ale vsunujeme tahem za zúžený konec. Nemůže se tak potom stát, že by jí bylo ve spirálce moc.
Těmto dvěma nejčastějším a nejhrubším chybám se lze celkem snadno vyhnout úpravou vaty do tzv. scottish roll. Tato úprava hlavně odstraní nebezpečí, že bude ve spirálce hodně vaty. Ve scottish roll totiž nelze do spirálky dát tolik vaty, aby se nedokázala zásobit liquidem. Některé vaty, hlavně prémiové, vyrobené přímo pro vaping, jsou už v této podobě dodávány. Když tedy budete do spirálky dávat vatu ve scottish roll lehkým násilím, nemůže se stát, že by jí bylo málo a nepovede se vám spirálku vatou ucpat. Tato úprava není nic extra složitého. Stačí se podívat například na toto video: „https://www.youtube.com/watch?v=KQmn7zu9N2w“. Jak vidíte na videu, tak se „skotským závitkem“ nemusíte mít obavy, že by vaty ve spirálce bylo málo a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že tímto postupem není možné dát tolik vaty, aby ucpala spirálku. Takže pokud máte obavy nebo se vám nevede odhadnout množství vaty, které do spirálky dáváte, doporučuji využít tuto úpravu. Navíc se většina běžných vat, původně určených pro kosmetiku jako čistící tampony, touto úpravou mnohdy směle vyrovná dražším prémiovým vatám.
Zbývající dvě chyby - málo a hodně vaty v atomizeru, už nejsou tak časté a ani tak hrubé a vedoucí k nebezpečnému způsobu vapování. Většina lidí dokáže bezpečně odhadnout, že vatu ustřihla opravdu krátkou a že bude mít problém vůbec nasát liquid a následně jej dopravit ke spirálce. Velice často se ale stává, že ji nechají příliš dlouhou a z atomizeru udělají tzv. vatičkový cartomizer. Jednoduše vše ucpou vatou. Může to mít za následek nejen špatné zásobení spirálek, protože liquid, hlavně ty s větším poměrem glycerolu a tedy hustší, mají problém se tím množstvím vaty procpat, ale hlavně se pak vlastní chuť vaty objevuje v chuti páry. To je mnohdy celkem nepříjemné. Existuje však jednoduchá rada, jak se tomu vyhnout. Vata by se prostě neměla dotýkat spirálek jinde než v jejím vnitřku a na jejich koncích. Obvod spirálek by měl být oproštěn od vaty, aby se liquid mohl odpařovat v celém obvodu a bylo možné spirálku v celém obvodu chladit vzduchem proudícím kotelnou při potažení. Také je důležité, aby v kanálcích pro přívod liquidu, ve většině kotelen, nebyla vata umačkaná, ale pouze vsunuta. U některých atomizerů je sice o praxi odhadnout, kolik je potřeba dát vaty do kanálků, aby atík neprotékal a dobře zásoboval, ale když si dáte pozor, tak se spletete jen několikrát. Prostě i u vapingu platí, že chybami se člověk učí.
– Falkor